Masarykovo náměstí - Lázně Bohdaneč

Normal 0 21 false false false MicrosoftInternetExplorer4 st1\:*{behavior:url(#ieooui) } /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Normálna tabuľka"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin:0cm; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:10.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-ansi-language:#0400; mso-fareast-language:#0400; mso-bidi-language:#0400;} Normal 0 21 false false false MicrosoftInternetExplorer4 st1\:*{behavior:url(#ieooui) } /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Normálna tabuľka"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin:0cm; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:10.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-ansi-language:#0400; mso-fareast-language:#0400; mso-bidi-language:#0400;} Koncepce uspořádání veřejného prostranství,
architektonicko- stavební řešení

 
Vzhledem k tomu, že podle našich projektů byla v Lázních Bohdaneč realizována řada objektů, máme určitou představu historického vývoje tohoto místa (za období více než 40 let).
Toto dáváme do kontextu s obecně platnými teoretickými zásadami architektonické koncepce centra města.

Stávající vnitřní prostor náměstí je řešen na vysoké úrovni, a to jak po stránce zpevněných ploch, zeleně, vodních prvků a dostatečného vybavení mobiliářem.

Poněkud nesourodým dojmem působí zástavba, která prostor náměstí vymezuje.

Základním historickým principem vytváření náměstí byla zásada, podle které ulice v místě zaústění do náměstí byly stejně široké a v mnohých případech ještě zúžené. Tak se vytvářel nejenom charakter vymezeného prostoru náměstí, ale současně kontrast, který představuje přechod z užšího uličního prostoru do otevřeného prostoru náměstí – tím se prostor náměstí dojmově zvětšuje.

V souvislosti s potřebným řešením komunikací došlo k demolicím v místě zaústění ulic a vznikly nahodilé urbanisticky nevhodné prostory (jednoduše řečeno – díry), do kterých se náměstí rozšiřuje a nedefinovaným způsobem rozplývá. Toto je např. případ plochy označené jako B.

Návrh je členěn do tří částí – plochy A, B a C


Návrh 1 – plocha A (dle zadání vypisovatele)

Odstranit stávající budovu č.p. 110 a nahradit ji rozšířením zeleně (která je řešena v prostoru náměstí v dostatečné míře) by byla zásadní chyba – vznikl by další „vylomený zub“ v zástavbě vymezující prostor náměstí.

Odstranit dobrovolně stávající hodnotnou budovu v centru města č.p. 110 a nahradit ji novostavbou by byla rovněž chyba. Tato budova je jako jedna z mála dokladem historického a kulturního vývoje města.

Budovu č.p. 110 je třeba zachovat, obnovit architektonický výraz směrem do náměstí a dořešit na základě dobového místního motivu plochu štítu. Přístavba ve dvorní části by měla řešit provozní požadavky pro stanovený účel (pro školu, pro radnici apod.). Přestavba vnitřní části stávajícího objektu by měla zachovat hodnotné části, nicméně měla by být podřízena novému účelu – s tím souvisí návrh statického řešení, které by mělo zajistit využití podkroví jako velice atraktivního prostoru prosvětleného ateliérovými okny ze zadní části (určeného např. jako ateliery pro školu – výuka kreslení, keramika,… nebo prostory pro provoz radnice).

Zakomponování nebo lépe přemístění výměníkové stanice EOP je věcí následnou - po základním rozhodnutí o budoucím provozu.

Využití pro rozšíření provozu školy včetně nové dvorní části a propojení se stávajícím školním areálem dává možnost vyjímečného řešení.

V zákresu je vyznačena pouze základní hmota objektu – nikoli vzájemná návaznost. Je několik variant možného vnitřního propojení se stávající školní budovou. Zcela zásadní je návaznost z hlediska celkové koncepce celku – tak, aby tato budova byla provozně a funkčně jeho součástí.


Návrh 2 – plocha B (dle zadání vypisovatele)

Z hlediska náměstí jako celku a obecně platných zásad uvedených v úvodu působí toto místo opět dojmem „vylomeného zubu“. Původní objekt byl odstraněn. Ponechání tohoto stavu ve formě další parkové úpravy by bylo neuspokojivé. Jedná se o poměrně složitý, nicméně velice atraktivní pozemek na nároží náměstí v bezprostřední blízkosti kostela. Pozemek by bylo žádoucí v přední části v možném rozsahu zastavět tak, aby bylo zúženo zaústění ulice do náměstí.

V tomto případě by to měla být moderní budova, která by vytvořila vhodný kontrast v rámci daného prostředí, která se však nebude snažit upoutat na sebe přílišnou pozornost, neboť v této části náměstí jsou hlavními dominantami budova kostela a Gočárova budova č.p. 87.

Zastavěná plocha touto budovou by neměla být příliš velká - její nejdůležitější úlohou je doplnit náměstí. V rámci této plochy lze řešit parkování pro osobní automobily v míře více než dostatečné a ještě zbude ve dvorní části místo pro zeleň.  

Návrh je tvarově řešen tak, aby vytvořil kompoziční vazbu na Gočárův dům č.p. 87.

Je řada možností využití z nichž uvádíme např.:

1 – firemní sídlo ve velice atraktivní poloze na náměstí vedle kostela

Nebo:

2 – budova městského úřadu, která pozvedne pomyslnou úroveň vnímání celého města. Budova s jasnou přehlednou dispozicí, bezbariérově řešená v plném rozsahu, by nahradila stávající budovu č.p. 41, jejímž prodejem by byla uhrazena část nákladů na její realizaci.

Nebo podobně:

3 – firma postaví na svůj náklad s tím, že po určité dohodnuté době a podmínkách převede na radnici – do té doby může pronajímat. Univerzální dispozice objektu není problém.

Toto umožňuje rychlou realizaci a růst úrovně centrálního prostoru města.

Pamětní deska by měla být umístěna jako výrazná výtvarná součást objektu v úrovni přízemí směrem do náměstí (plocha vyznačena v zákresu – zapuštěna cca 50mm za líc fasády).


Návrh 3 – plocha C
(dle koncepce realizovaných staveb v Lázních Bohdaneč)

Z hlediska dotvoření náměstí jako celku dle základních kompozičních principů uvedených v úvodu zprávy by bylo žádoucí doplnit zástavbu ještě na ploše označené v situaci C.

Pavilon Veselý je řešen tak, aby vzhledem k charakteru lázní působil objekt směrem do náměstí historickým dojmem, ač se jedná o novostavbu.

Stav před přestavbou je patrný z dobových fotografií. Zástavba v této části vytvářela v podstatě souvislou zástavbu směrem k radnici.

Původním úmyslem projektu pavilonu Veselý bylo polouzavřít prostor směrem k radnici na proporčně vhodnou míru. Toto se však nepodařilo vzhledem k vlastnickým vztahům k pozemkům a pavilon Veselý byl ukončen štítem na hranici pozemku s tím, že někdy v budoucnu bude možno tuto stavební kompozici lázní jako celku dokončit.

Pokud by mělo  k této dostavbě dojít, pak by to měl být moderní dojmově lehký objekt nevelkého rozsahu jako kontrast a současně jako symbol lázní. Šíře tohoto objektu by měla být v rozmezí 1/3 – 1/2 šíře stávající proluky.

Uvádíme představu:

Na rozdíl od budovy umístěné na pozemku B by zde měl být umístěn objekt, který by na sebe upoutával pozornost jako jedna z dominant náměstí.

Měl by přinést oživení celého prostoru, a to i v nočních hodinách.

Základní představa vychází z hmoty prosklené kostky – průhledné až na jižní fasádu pavilonu Veselý.  Vstup z proskleného spojovacího mezičlánku ke stávajícímu štítu.

Mohla by to být miniaturní botanická zahrada - skleník s centrálním vodotryskem a nočním nasvětlením, která dá zeleň do prostoru náměstí a lázní i mimo vegetační období a bude přínosem nejen pro lázeňské hosty.

Chodby v patrech pavilonu Veselý by mohly vést na balkony vysazené do tohoto prostoru atd. Možností, jak vytvořit toto atraktivní místo, je řada.

Soudobé pojetí tohoto objektu s odpovídající parkovou prolukou by formou kontrastu podpořilo dominantní postavení historické radnice a současně vyřešilo neukončený štít lázeňské budovy Veselý.


Závěr:

Náš návrh nevytváří finanční limit pro jednotlivé etapy – rozhodující je nejprve stanovit účel a rozsah tak, aby to z hlediska města bylo to nejlepší řešení - a to nejenom z pohledu současnosti, ale aby bylo přínosem i pro budoucí generace.

Řešení detailů, jako jsou úpravy parteru atd., by mělo být věcí následnou - až po přijetí zásadního koncepčního rozhodnutí.